Kdyby bylo na trhu dostupných jen několik variant dlažby pro použití v exteriéru, měli bychom poměrně snadnou úlohu při jejím výběru. Výrobců je však mnoho a stejně tak produktů, které ovšem mají i rozdílnou kvalitu. U venkovních dlaždic musíme posoudit více faktorů, nejen samotné rozměry, vzhled glazury, její barvu a vzor. Musíme počítat i s povětrnostními vlivy, které mají zásadní vliv na životnost těchto materiálů.
Zásadní vlastnosti venkovní keramické dlažby
Protiskluzná – kluzká dlažba nepatří na terasu ani omylem. Stačí jen vyšší vlhkost vzduchu, ranní rosa nebo lehký deštík či sněhový poprašek a máte z podlahy kluziště. Pády na kluzkém terénu jsou velmi nepříjemné úrazy a u starších lidí mohou vést dokonce i k vážným komplikacím, jako jsou zlomeniny krčku kyčelního kloubu nebo obratlů páteře. Takový úraz může skončit i invalidním vozíkem nebo dokonce předčasnou smrtí. Kvalitní protiskluzná venkovní dlažba se označuje písmenem C, ta je vhodná i do koupelny, kde se pohybujeme naboso. Nižší protiskluznost se pak označuje písmeny B a A.
Odolná vůči povrchovému opotřebení (otěru) – ta se označuje na výrobcích kódem PEI, odstupňovaným od jedničky do pětky. Čím je číslo vyšší, tím je vyšší i odolnost vůči mechanickému opotřebení (otěru). U venkovních obkladových materiálů by mělo jít o čísla nejvyšší, tedy PEI 5. Nevyplácí se v těchto případech příliš šetřit, úspora se pak projeví na snížené životnosti a tedy nutnosti po krátké době celou terasu, chodníky a další venkovní prostory renovovat.
Mrazuvzdornost – základní předpoklad pro venkovní dlažbu je schopnost odpuzovat vodu, aby se vlivem mrazu (většímu objemu ledu) materiál neroztrhal. Je-li venkovní dlažba na terasu mrazuvzdorná, musí to výrobce vždy uvádět na etiketách výrobků, takové materiály by měly do sebe propustit méně, než tři procenta vody.