Kdybych se měl ženit a po mém boku stála skutečně milovaná a milující partnerka, asi bych tak zářil štěstím, že by někoho ta energie mohla i porazit. Své štěstí bych ale také dal rád najevo i jinak. Miluji totiž barvy a recesi a když se oba tyto jevy spojí dohromady, vzejde z toho docela zajímavý projekt. Naši svatbu bych si představoval spíše v přírodě, zúčastnil jsem se jako host již několika svateb v interiéru a už bych si to zopakovat nechtěl. Připadalo mi to příliš sevřené, s nedostatečným rozsahem volného pohybu a neustále sedět na zadku na jednom místě a maximálně popojít k chladničce do kuchyně a vyprostit odtud další kus žvance, to mi připadá příliš primitivní.

Svatba by měla být veselá, v pohybu a pokud možno na větší travnaté ploše, třeba i pod party stanem někde u vody. A když stavět plátěný přístřešek, pak jej vyzdobit létajícími balónky nafouknutými héliem.Balónky bych volil jen v kombinaci dvou barev, aby vytvářely v krajině harmonický soulad, například červenou a bílou, která mi připadá docela zajímavá v kontrastu s okolní zelení. K balónkům na svatbu také patří potisk a tam je tolik možností, že bych se možná ani nedokázal rozhodnout, které z nich dát přednost.

Textové informace. Čím jsem si ale jistý je to, že bych na svatbě šetřil u potisku barevnými obrazci, když už je balónek sám o sobě barevný, a naopak bych soustředil pozornost na textový potisk. Kromě svatebních témat by tu mohly být vytištěné moudré citáty, anekdoty a některé zajímavosti ze života, které se dotýkají samotných novomanželů či svatebních hostů.

Balónky pro děti. Část potisku na balónky bych věnoval dětem, radost by jim mohly dělat pohádkové postavičky z večerníčků, včetně těch docela zapomenutých, co se dnes už nevysílají, například sovětský „Jen počkej!“ s legendárním smolařským vlkem a nebojácným zajícem.