Jeden ze zásadních konfliktů, který může ovlivnit každého z nás, probíhá právě skrytě, bez přítomností médií, v nádherné části Indie, v Kašmíru.
Abychom lépe porozuměli současné situaci v Kašmíru, je zapotřebí podívat se do historie a pokusit se jí trochu pochopit.
Problém na tomto území začal již při odchodu Britů z kolonie Britská Indie v roce 1947. Britové zanechali tuto zemi rozdělenou na dvě území. Hinduistickou Indii a muslimský Západní a Východní Pákistán.
Z Východního Pákistánu je dnešní Bangladéš a Pákistán zůstal pouze tou zemí, kterou známe dnes. Oblast Kašmíru byla vždy osídlená především muslimy a jako v jediné části Indie jsou zde hinduisté naprostou minoritou. Jelikož ale místní šlechta byla hinduistická, nakonec se rozhodla pro spojení s Indií, a to zásadně na základě, v srpnu tohoto roku premiérem Módim zrušeného, článku 370 Indické ústavy. Tento článek byl důvodem, proč se Kašmír stal součástí Indie a ne Pákistánu, či proč zde nevzniklo zcela jiné státní uspořádání. Článek 370 zajišťoval Kašmíru velkou autonomii, kromě zahraniční politiky, obrany a silnic si mohl Kašmír prakticky fungovat zcela samostatně. Byla mu zaručena vlastní ústava, místní vláda, vlajka, ale i takové zásadní privilegia jako rozhodování o tom, kdo bude nabývat na území Kašmíru nemovitosti a pozemky. A přesně tento článek Indické ústavy byl jednostranně premiérem Módim v srpnu zrušen.
Jak jsem se již výše zmínila, Indie je z více než 90% hinduistická a muslimové jsou zde minoritou. To je jeden z důvodů, proč má Kašmír mentálně, nábožensky ale i geograficky blíže k Pákistánu než k Indii. Samotní Kašmířané nejvíce touží po samostatnosti. Indicko – Pákistánské války, které v posledních desetiletích probíhaly, Kašmír často uzavřely a místní donutili odcházet za prací nejen do celé Indie, ale vlastně do celého světa. Kašmír je proslavený především svým textilním průmyslem. Celosvětově známá látka „Kašmír“ pochází právě odtud a tradice její výroby a zpracování je kulturním dědictvím místních obyvatel. Zároveň ve státě Jammu a Kashmir pramení nejdůležitější Indické řeky a je zde nejnižší počet obyvatel na km2 z celé Indie.
Někteří politici, kteří problém v Kašmíru zaregistrovali, se dlouze rozepisují o tom, co znamenalo zrušení článku 370 v politických souvislostech. Velice mne ale mrzí, že se nepozastavili nad tím, co to znamená pro obyčejné lidi. Předně celé území Kašmíru je od počátku srpna obsazeno indickou armádou. Dlouhá období platí zákazy vycházení a shromažďování. V celém Kašmíru bylo zrušeno mobilní a internetové spojení. Turisté byli z Kašmíru odsunuti, místní politici jsou drženi v domácím vězení.
A co to všechno Indii přináší? Nejkrásnější část Indie, často označována jako Indické Švýcarsko, samotné hlavní město Kašmíru Šrinagar (jinak také Benátky východu) se pomalu ale jistě musí připravit na nápor Indů z jihu. Jelikož Kašmír živí turismus a export a obojí bylo zásahem premiéra Módiho z hodiny na hodinu zastaveno, místním pomalu ale jistě začínají docházet zdroje. Co to udělá s cenami pozemků a nemovitostí? A kdo je pak bude mít šanci koupit? Kašmířané asi ne.
Cestovatelé, kteří Indii milují a tráví v ní každý rok většinu svého volného času, přirovnávají tento krok proti Kašmíru k anexi Krymu Ruskem.
Otázkou zůstává, jak se k této situaci postaví Pákistán a zda bude nějak zasahovat Čína, která ovládá sice minoritní, ale stále jednu část Kašmíru.
Největší obavy bychom ale všichni měli mít z toho, že jak Indie, tak i Pákistán jsou jaderné velmoci a disponují nukleárními zbraněmi. A Kašmír je už od roku 1947 jejich jablkem sváru.
O to více by nám mělo připadat zvláštní, jak málo se o této situaci mluví ve světových médiích a proč se o ní z těch českých nedočteme vůbec.