Při sčítání hlasů ve volbách jsou velice dobře patrné statistiky o tom, kolik lidí se voleb zúčastnilo. Vzhledem k důležitosti a také privilegiu svobodně volit je často smutné pozorovat, že procenta lidí, kteří vhodili do urny svůj hlas, není úplně vysoké. Nutno vzít v potaz, že lidé mohli být vážně nemocní, nebo zkrátka v situaci, která jim neumožňovala na volby jít, ale přesto by tito lidé ve výsledku nevytvořili třeba čtyřicet procent celkových lidí, kteří již mají volební právo. Důležitost volit se nejvíce potvrzuje, když nastane krize. Teprve v té chvíli si téměř všichni lidé uvědomí jak je důležité kdo stojí ve vedení a rozhoduje o osudech a budoucnosti lidí celé země. Jelikož se však volby konají jen jednou za několik let, v případě krize je občas pozdě na to uvědomit si, jestli je účast na volbách opravdu důležitá.
Každý stát pochopitelně řeší různé krize různým způsobem. Velice záleží na státním zřízení, tedy jestli se jedná o demokratickou republiku, diktaturu či monarchii. Demokracie je obecně přijímána jako nejlepší způsob jakým funguje stát, ale samozřejmě vše přináší i své nesnáze. Život nikdy doopravdy není tak jednoduchý a každá situace může být hodnocena z několika různých pohledů.
Co je však fakt na kterém se shodnou pravděpodobně všichni lidé v současnosti, je odsouzení násilí. Nikdo si nepřeje, aby mnoho lidé trpělo či umíralo. V rámci války je to bohužel běžné. Agresor, který válku začne má poté na rukou krev, kterou už nikdy nesmyje a jako společnost, bychom na to nikdy neměli zapomenout. Říká se, že paměť voliče je velice krátká, ale zejména u takto radikálních činů, by ponětí o nich nemělo zaniknout nikdy.Je opravdu velice náročné najít někoho s kým se politicky ztotožníme na sto procent, ale vždy existuje tak zvaná lepší strana, ke které se můžeme přiklonit a kterou budeme podporovat.