Vibrátory ušli hodně velký kus cesty, než se dostali tam, kde jsou dnes a jak je všichni známe. Už na starodávných jeskynních malbách se našli obrázky připomínající něco jako vibrátor. Podle historických důkazů je tak doloženo, že i staří Číňané, Řekové nebo Egypťané uměli chytře využít jakýkoliv materiál a to i ke svému vlastnímu potěšení. Tehdy se vyřezávali vibrátory ze všeho, co se dalo opracovat – dřevo, mramor nebo slonovina. Jen mu dodali tvar a bylo to. Vibrace sice ještě neznali, ale i tak si na svou dobu skutečně skvěle poradili.
První přelom
Zhruba od patnáctého do devatenáctého století byli vibrátory, považovány vlastně za lékařskou pomůcku. Tehdejší lékaři totiž věřili, že ženská hysterie je nemoc, která se musí léčit – a bylo to. Hysterie se podle nich dala vyléčit jedině stimulací ženských pohlavních orgánů a tak se do toho lékaři dali sami a vlastnoručně. Žena, která pak přišla do ordinace a trpěla nespavostí, depresemi, byla pobledlá a nervózní dostala jako léčbu masáž přímo v ordinaci lékaře. To se ví, že se to rozkřiklo a tak byly ordinace za chvíli plné a lékaři unavení. A světe div se v roce 1869 se zrodil vůbec první mechanicky poháněný masážní stroj – první skutečný vibrátor. Byl na páru, a než se dočkal elektrického pohonu, počkal si dobrých dvacet let, ale i tak to byl obrovský úspěch.
Vibrátory do domácností ano, ale je to vlastně šlehač
Ze začátku dvacátého století přišel obrovský zlom a vibrátor se dostal na pulty obchodů a hospodyňky ho tak mohli mít i doma. Šlo o přístroj, který se tvářil jako elektrický šlehač a míchač, měl různé nástavce, ale jednu velkou přednost – vibroval. Od šedesátých let pak už dostal vibrátor svou dnešní podobu a na nic si nehrál. Všichni věděli, že jde o napodobeninu penisu a všem bylo jasné, k čemu slouží a konečně to nikoho moc ani nepohoršovalo. A díky za to, dnes si bez nich už život mnohdy nedokážeme představit.